Pro spoustu lidí může být spojení freestylo-vého snowboardisty a golfu překvapivé. Jak jste se ke golfu dostal a co vás na něm chytlo?

Jako rodina pocházíme z hor, tam moc golfových hřišť nemáme, ale naši mě cpali do všech možných sportů, které jsem si chtěl vyzkoušet. Táťka i mamka měli manažerské funkce ve službách, takže měli často firemní turnaje, kde museli hrát nebo akci organizovat. My jsme byli ještě s bráchou Matesem hrozně malí, takže nás nemohli nechávat doma a brali nás s sebou. Dá se říci, že právě tehdy, když mi bylo tak šest sedm let, jsem přičichl ke golfu poprvé. Pak jsem strašně dlouho s golfem neměl vůbec nic společného, až někdy ve čtrnácti jsem znovu začal v golfové školičce. Jenže mezi mými vrstevníky to nebylo dost „cool“, tak jsem znovu skončil. Nakonec teprve asi sezonu nebo dvě zpátky, kdy jsem začal víc cestovat se snowboardingem, trávit mnohem víc času na kopci přes zimu i přes to léto, jsem golfu propadl nadobro.

Snowboarding je o rychlosti, adrenalinu, orientaci v prostoru, posouvání vlastních hranic a golf je naopak o klidu a trpělivosti. Je golf možnost vypnout ze stresového prostředí a dá se nějak srovnat koncentrace v obou sportech?

Já si myslím, že u všech vrcholových sportů je koncentrace to nejdůležitější. Od malička jsem byl trochu hyperaktivní a rozlítaný, a tak golf mě dokáže trochu zklidnit. A vždycky všem říkám, proč golf – když se budu schopný soustředit čtyři hodiny, nebude mi vadit soustředit se tu minutu a půl na snowboardovou jízdu. U nás, kde se za výkon dávají body, rozhoduje hlava a soustředěnost. Golf mi pomáhá trpělivost do určité míry natrénovat. Myslím si, že je to jedna z těch nejvíc funkčních částí mého tréninku.

Najdete nějakou vlastnost nebo dovednost, kterou ze snowboardu dokážete přenést na golfový green?

V posledních letech mám za sebou velké závody, kde bylo hodně stresu a tlaku. Takže asi v tomto ohledu právě větší odolnost, nebýt hned ze všeho rozsypaný mi hodně pomáhá i na golfu. Naučil jsem se dobře fungovat pod tlakem a umím se docela odstřihnout od situace. Ale asi nikdy nebudu úplně typický golfista, přináším do toho trochu srandy, aby mě to bavilo a pomohlo v relaxaci.

Snowboardisti jsou známí svým uvolněným cool stylem oblékání. Golf je naopak, řekněme, trošku tradičnější, svázanější sport pravidly a etiketou. Jak je to s dress codem?

Pankáč na golfu nejsem. Jak jsem vyrůstal mezi lyžaři a snowboardisty, tak ten styl byl vždy hodně volný. Takže golfu mě vlastně baví i to, že mohu jít za slušňáka. Neříkám, že jsem vždycky jak ze škatulky, ale určitě v mém běžném a golfovém oblečení kontrast je. Ale moc mě baví i nové módní trendy, které se dostávají do golfu.

Letos v únoru jste prožil premiéru na Zimních olympijských hrách, jak se na to díváte s odstupem času?

Vzpomínky jsou nádherné. Vlastně to byl celoživotní dětský sen. Říkal jsem si, že jedno v jakém sportu, ale jednou tam pojedu. Vyšlo to právě ve snowboardu, který mám ze všech těch sportů nejradši. Hlavním cílem bylo se tam kvalifikovat, což bylo v našem oboru šílený – dva roky kvalifikací, kdy nakonec vzali jen 30 nejlepších. Takže i to byl velký úspěch. Výkon nebyl takový, jaký jsem chtěl a asi i veřejnost očekávala. Ale celkově vše hodnotím pozitivně a beru to jako zkušenost i motivaci do dalších let. 

Olympijský cyklus skončil a dá se říci, že začíná nový. Jak vypadá léto snowboardisty? A je v tomhle období trochu víc času právě na golf?

Člověk si řekne, že zimní sportovci v létě moc netrénují, protože nemají nikde sníh. Ono to tak úplně neplatí. I v létě musíme za sněhem. Jezdí se na ledovcích v Kanadě, v Americe a částečně i v Evropě, v srpnu začíná sezóna na Novém Zélandu. Hodně záleží na tom, co nás další sezónu čeká. V té nadcházející to bude Mistrovství světa v Rakousku. Letos si v letní přípravě beru trochu více volna, a tak je čas i na golf. Už mám letos za sebou tři turnaje ze čtyř, které jsem v životě hrál, poprvé jsem byl v Karlových Varech a hrozně si to užil. Letošní příprava je hodně po Evropě a to znamená, že s sebou beru hole a mám příležitosti se podívat na hřiště třeba v Rakousku. Právě odjíždím do Innsbrucku a čekám, že se na nějaké hřiště podívám. Trénuji v Hodkovičkách, na Rohanu, snažím se i častěji zamířit na hřiště. V loňské sezóně jsem byl na sněhu okolo 290 dní, tak teď potřebuji relax mimo a to mi golf umožňuje.

No, a jak je na tom Jakub jako golfista s handicapem a ambicemi?

Na dvou turnajích, kdy jsem hrál na handicap, jsem se dokázal zlepšit, takže mám okolo sedmnácti, Poprvé jsem zahrál docela dobře u nás v Prosečném a naposledy v Karlových Varech, kde jsem hrál poprvé a přišlo mi hodně úzké. Chci aby mě golf bavil, takže často hraju Texas Scramble s kamarády. Ale jinak je mým cílem hrát víc turnajů a postupně se zlepšovat. Jsem soutěživý člověk, což mě žene, je to má motivace. Cíl je mít jednou v životě single handicap. Vidím potenciál zlepšovat se a posouvat dál. Ve všech sportech jsem se vždycky snažil být nejlepší a v golfu to není jiné. 

Když zabrousíme přímo na hru, která část je vám nejbližší?

Mně se to hrozně střídá. To je klasika, prostě co mi zrovna sedne v ten den. Nikdy jsem neměl v oblibě krátkou hru, ale poslední dobou se to změnilo. Mám strašně rád patování a nejsem v tom asi úplně špatný. Teď mě ale chytla krátká hra, dejme tomu těch 100 metrů do greenu, to mě baví trénovat a vidět zlepšení. Na greenu jsem pak schopný trávit hodně času.

Najdete si čas sledovat golf v televizi?

Jo, dívám se na všechny majory. Snažím se sledovat aspoň neděle. Přenosy většinou zaberou strašně moc času, který většinou nemám, ale pouštím si to pak zpětně třeba v tramvaji cestou na trénink. Docela sleduji i golf na YouTube, to mě baví – je to pro mě forma relaxace. Když koukám doma, můžu se u toho trošku i protáhnout a nebo si turnaj pustím než jdu spát.

Jaká hřiště má nejradši kluk z hor?

Asi horská (smích). My máme u nás v Prosečném krásné hřiště, kam chodím hrát vlastně od začátku. Byl jsem tam poprvé na drivingu i potom opravdu hrát. Znám to tam a líbí se mi i okolí. Jinak jsem zatím neměl úplně možnost v Čechách vyzkoušet všechna ta známá místa. V Praze rád chodím do Hodkoviček, Vinoře, byl jsem na Černém Mostě a chystám se na Hostivař.. Trénuji většinou na Rohanském ostrově, tam je boží driving. Spíš tedy navštěvuji stále stejné areály, ale chci to změnit. Paradoxně nejvíc hřišť objevím, když cestuju se snowboardingem. Dostane se občas i na golf a díky tomu jsem si zahrál v Americe, v Rakousku i jinde. I tohle objevování mi přijde zábavné. Pokaždé si najdu nějakou zajímavost a tu si zapamatuju.

S kým si tedy nejčastěji zahrajete? Jsou ve snowboardové komunitě golfisti?

Spatřuji mezi snowboarďáky velký golfový boom. Opravdu velká část lidí ze Světového poháru hraje. Ono to dává smysl – trávíme strašně moc času na horách v počasí, který nemusí být zrovna dvakrát příjemné. Takže rádi utečeme za sluncem. V přípravné fázi máme třeba šest hodin na sněhu a ve dvě odpoledne je po tréninku. Není pak problém zajít si na golf, odpálit pár míčků a večer jít do posilovny nebo na relax. To je za mě den jak víno. Navíc jak celou sezónu závodíme, ten faktor soutěžení v nás je i při volné zábavě. Právě si beru hole s sebou do Rakouska. Těším se, jak si zajdu zahrát s klukama i trenéry, což je super. Zároveň ale často chodím s tátou, když můžu. To je jasný. Často chodím s kamarády z Vrchlabí. Je prima to takhle střídat. I v tom je golf výjimečný sport, že se na něm můžete potkat s tolika různými lidmi.

Jaký budete mít program v nové sezóně?

Teď jsem v nejdůležitější části přípravy. Červenec, srpen, září bude fakt o tom dostat se do co nejlepší formy na zimu. Je sice po olympiádě, takže by člověk řekl, že bude míň akcí, ale ono jich je skoro ještě víc. V kalendáři máme přes deset závodů Světového poháru a vrcholem sezóny bude Mistrovství světa na konci sezóny v Rakousku. Zároveň nás tam čeká spousta natáčecích dnů snowboardových videí a týmových kempů. Určitě bych chtěl pokračovat v dosavadním dobrém výsledkovém trendu.

Profesionální kariéra sportovce netrvá zas až tak dlouho. Dokážete si teď představit, že golf jednou zastoupí dnešní vrcholový sport a naplní vás adrenalinem a soutěživostí?

Ty jo, to uvidím, jak moc mi to půjde. Můj cíl je teď hlavně snowboardovat, co se dá. U nás ta kariéra sice ze závodního pohledu je opravdu celkem krátká, ale jsou tu možnosti i po závodění. Právě třeba v zmíněném natáčení – kariéra se tím dá prodloužit klidně o dalších 10 let, což je super. Připravuju se ale i na život mimo sport, studuju na vysoké škole, abych dosáhl na nějaké vzdělání. Ale jestli budu někdy soutěžní golfista, tak to asi ne. Jak říkám, golf beru jako perfektní socializační zábavu a sport, který mě dokáže přenést mimo snowboard.

Kdyby si Jakub Hroneš mohl sestavit vysněný flight na vysněném místě., kdo by v něm byl a kde by se hrálo?

No, to musím hodně přemýšlet. Určitě by to byla Augusta, kde se hraje Masters. Do flightu bych asi vzal svou manažerku Lucku, LeBrona Jamese, protože s ním by byla určitě sranda a pak asi Tommyho Fleetwoda. Byl by to hodně vtipnej flight...

Za rozhovor děkuje
Autor: Dominik Kárník